O mně
V životě jsem měla spoustu nápadů, co bych chtěla dělat jako povolání. I přes to, že jsem si od malička skoro pořád kreslila a malovala a všichni z mého okolí předpokládali, že se budu chtít vydat nějakým uměleckým směrem, táhlo mě to k medicíně a zajímala mě psychologie. Chtěla jsem pomáhat lidem jako lékařka nebo jako psycholožka, ale při učení se na přijímací zkoušky jsem zjistila, že si do sešitu poznámky daleko více kreslím, než píšu. Po velkém uvážení jsem se nakonec rozhodla vydat se jinou cestou, cestou umění. To jsem ještě netušila, že se do určité míry, obor medicíny, psychologie a umění, propojí v mém oboru, při práci tatérky.
Proč práce tatéra?
Při práci tatéra se používají sterilní předměty, jehly a pomůcky, dezinfikované prostředí, kam se člověk podívá a zároveň je práce tatéra velmi zodpovědná a opatrná, což mi připomíná zmíněnou medicínu a práci lékaře. Zároveň spoustu lidí si nechává vytvořit tetování na základě nějakých svých zážitků, ať už dobrých nebo špatných, a tatér je pro svého klienta často takovým psychologem. S tím rozdílem, že obor tetování je obohacen o kreativitu, kresbu a umění.
Takže jaká je moje vize, jak mohu svým klientům pomoci jako tatérka? Mám moc ráda chvíle, kdy ke mně přijde člověk, který se má fajn a chce na sobě zkrátka nějakou hezkou ozdobu pouze pro radost, bez nějakých vážných důvodů, jelikož je nikomu nepřeji. Ale pokud ke mně přijde klient, který má pro tetování speciální důvod, ráda mu vytvořím kousek umění na kůži, který bude mít rád, bude jeho součástí a bude vytvořen například na památku, že zažil určité skvělé období, které chce mít stále u sebe na paměti, nebo na znamení toho, že nějaké těžké chvíle překonal, anebo že v sobě najde od této chvíle sílu jim čelit.
Studium
Vystudovala jsem uměleckou vysokou školu v kreativním oboru Animace a vizuálních efektů, kde jsem získala titul bakalář umění (BcA.= Bachelor of Arts).
Tato škola mi vyhovovala hlavně v tom, že kresba a malba byla součástí studia a objevila jsem zde, pro mě nový, způsob kresby a vizuální tvorby. Šlo o tzv. digitální kresbu na grafickém tabletu a práci v grafických programech, které aktuálně při své práci často využívám, jelikož při tvorbě tetovacích návrhů, se používá nejen klasická kresba či malba, ale v dnešní době právě i zmíněná digitální kresba a příprava motivů v grafických programech.
Jak jsem se dostala k tetování?
Už před lety, na střední škole jsem byla tetováním velmi fascinovaná. Nemohu upřímně říct, že bych byla fascinovaná úplně všemi motivy a styly pouze proto, že jde o tetování, to bych lhala. Nejvíce jsem obdivovala barevná a realistická tetování.
Ale cesta k profesi tatéra a certifikátu (osvědčení), respektive cesta k rekvalifikačnímu kurzu na tatéra, byla velmi nákladná, jelikož aby se člověk mohl vůbec ucházet o místo v rekvalifikačním kurzu na obor tatéra, musí napřed projít rekvalifikací či studiem na obor kosmetika, takže to v té době, pro studentku střední školy, nebylo možné.
Po vysoké škole jsem se chvíli začala věnovat grafickým pracím a nad tetováním, začala znovu přemýšlet.
V hlavě mi přibývalo více a více otázek, které mě, ohledně tetování, zajímaly, a na které jsem neznala přesné odpovědi. Až jsem se dostala do fáze, že když jsem kreslila tužkou, pastelkami, když jsem malovala akrylovými nebo akvarelovými barvami, čím dál častěji jsem si říkala, jaké by to asi bylo, kdybych tento obrázek, nekreslila pastelkami nebo nemalovala barvami, ale tetovala ho inkoustem někomu na kůži? Jak by se to asi dělalo? S každým tahem štětce, tužky a pastelky, jsem si to říkala častěji až jsem se rozhodla, zjistit způsoby, jak se tatérkou stát.
Má cesta začala v Krnově, ve studiu Tattoo Zone u uměleckého tatéra Iva Výbocha, kde jsem pod jeho vedením vytvořila své úplně první tetování. V ten moment jsem se do tetování zamilovala a věděla, že to je konečně ta správná životní cesta a věc, kterou se chci zabývat. Že to je věc, která mě bude naplňovat, je přesně podle mých představ a hodí se ke mně.
Po úspěšném absolvování rekvalifikačního kurzu na tatéra a získání osvědčení, jsem se začala tetováním zabývat více do hloubky a zúčastnila jsem se půlročního uceleného semináře u zkušeného tatéra Lukáše Poláčka v Praze, který byl zaměřený na velmi populární, oblíbený a moderní styl tetování, černobílé realistiky lidských portrétů.
Bez kreativity, barev, umění a teď už ani bez tetování, si svět nedokážu vůbec představit a je to něco, co dělá mě mnou.
